Jiskřička
Jiskro, Jiskřičko,
usměj se a povídej.
Jak se má Tvá duše?
Jak se sama cítíš?
Dalas mi slib, vzpomínáš?
Ano, ten slib. Už víš?
Má malá sestřičko,
podívej...
Padá hvězda,
tak jí chyť a něco si přej.
I já měl přání a hvězdě ho dal.
Aby ten sen skutečným se stal.
Sen troufalý,
sen nesmělý
sen, že uvidím Tě ležet
hned vedle sebe v postěli.
Postelí byl koberec,
ale komu na tom sejde,
Hlavní je to objetí.
To a vše, co řekla noc.
Vždyť právě to objetí
má neskutečnou moc.
A pak, když přišel polibek,
nezbyla ni chvíle,
mé city máš teď v hrsti ty,
jiskřičko.
Můj plamenný motýle