Storry (části)
ROZCESTÍ:
¨"Když sem byl malej, tak mi máma vyprávěla, jaký je to venku. Když se vrátíte, tak mi budete muset vyprávět." domluvil řidič a usmál se do zpětného zrcátka na Mika.
"To sem zvědavej, co tam takovej špunt, jako seš ty, najde." poznamenal uštěpačně John, za což obdržel řádný pohlavek.
"Jen se mi směj, za to že sem malej. Aspoň mam ňáký odhodlání odejít. Kdybys nebyl takovej srab, tak tam jdeš se mnou." řekl Mike a otočil hlavu k oknu.
Krajina tiše ubíhala a nikdo z nich po zbytek cesty nepromluvil.
"Táák a jsme tu. Teď se musíte dát doprava. Tam já už neprojedu. Přeju hodně štěstí."
Bouchly dveře, auto začlo mizet v nenávratnu a Mike s Johnem stáli pár metrů od srázu, přes který vedla jen jediná, do nekonečna se táhnoucí, úzká silnice.
"Víš co prcku? Jdu ven s tebou. Už mě to tu nebaví." řekl John s nevídaným odhodláním.
Mike se jen lehce ušklíbl a vykročil vpřed.
MOST:
"Už mě to tu přestává bavit." řekl Mike a podíval se na svého společníka.
"Copak tobě se tu nelíbí?" zeptal se škodolibě John. "Jsme tu teprve půl hodiny a pán už si stěžuje!"
"Drž hubu a radši mi ukaž ňákou schůdnější cestu, protože já nehodlám skončit dole v tej odpornej vodě!" nadával Mike při pohledu na strmou rozbořenou úzkou silnici, která byla zároveň mostem přes řeku.
"Kdo to kdy viděl, stavět mosty takhle křivě a ještě bez svodidel." Probodl pohledem Johna, který nenacházel argumenty, a tak jen stál a s přihlouplým výrazem poslouchal.
Náhle mezi nimi proletěl blesk a narazil do kamene poblíž.
"Máš spoždění!" osopil se Mike na osobu sedící na místě kam blesk dopadl.
"Čekali jsme na tebe celej den a ty nic! Tak jsem stopl ňákýho chlápka, kterej nás sem přivezl před půl hodinou.
